příprava 2

Příprava na misii v Jihoafrické republice pokračuje. Z Jihoafrické republiky se sestry Salesiánky ozvali evropsky brzy. Evropský původ se prostě nezapře ani po letech v Africe. Jejich odpověď tak milá nás zvala do Johannesburgu co nejdříve. Takže na konci ledna už bylo jasné, kam pojedeme.

S Anežkou, která jede se mnou, jsme si začali malovat, jak krásné to bude. Ale bylo před námi ještě několik těžkostí a velkých zkoušek. Některé jsme čekali, jiné přišli nečekaně a nevítaně.

Praxe

Nejprve jsme museli obě zvládnout praxi v Salesiánském středisku. Moje praxe měla probíhat v Teplicích v Čechách. Ani mě nenapadlo, jak úžasný čas tam prožiju. Těžko se o tom píše stručně. Každý den byl jiný a každý den byl úžasný. Na těch několik dní praxe jsem se nastěhovala do bytu bývalé dobrovolnice Jany, která dnes v Teplickém středisku pracuje.

Jen ve zkratce jak přibližně vypadal můj den praxe. Ráno jsem měla možnost jít do komunity Salesiánů na mši a vždycky jsem byla pozvaná i na snídani. Dopoledne jsem mívala volno, nebo jsem šla do střediska, kde byli předškoláci. Celé odpoledne až do večera jsem si pak se školními dětmi „hrála“. Večer jsem se cestou do bytu stavila na nákup a už se těšila do postýlky.

Víkend jsem měla volný a mohla jsem navštívit zdejší úžasnou botanickou zahradu a výstavu moderní křížové cesty.

Úžasná a požehnaná doba praxe mi rychle utekla. Praxi v Teplicích uzavíral další víkend příprav Cagliera.

Víkend Cagliero v Teplicích

Na víkendu v Teplicích byla nejdůležitější hra pro děti, kterou jsme společně pořádali pro zdejší děti. Každá skupinka našich budoucích dobrovolníků si připravila jeden stát a k tomu tématickou hru. Na našem stanovišti jsme představovali – jak jinak – Jihoafrickou republiku a děti museli na hlavách nosit misku s vodou po určené trase. Celá hra se opravdu povedla stejně jako zbytek víkendu. Jen poslední chvíle tohoto víkendu kazilo zjištění, že moje angličtina není dobrá a především není ani pravděpodobně dostatečná.