8. týden - Barevnější než bych čekala...

To je heslem nejen tohoto týdne. (V dopise se o tom dočtete víc. :o) )V jednom z prvních vzkazů na blogu jsem psala, že tu mají od všeho dva druhy. Dva druhy sýrů, dva druhy čaje, ale také dva „druhy“ lidí – černí a bílí. Po dvou měsících, které jsem tu strávila, už to vidím trochu barevněji. Naučila jsem se jeden a ten samý černý čaj pít jednou s mlékem, podruhé s citronem. A stále se učím a poznávám, že lidi tu nejsou jen bílí a černí. Jak obrovský rozdíl je mezi černými lidmi ve Finetown (slumová čtvrť) a v Ennerdale (bohatší čtvrť, kde bydlím).  

Tento týden jsem byla také konečně koupit všechno potřebné na výtvarný kroužek. I proto byl tento týden barevnější, než jsem čekala. :o) Najít tady papírnictví vůbec není jednoduché. Ale nakonec se to podařilo a koupila jsem si fůru užitečných, fůru neužitečných ale krásných a fůru ostatních věcí. Tak se mají děti v kroužku na co těšit.

Na výtvarném kroužku jsme vyráběli sněhové vločky. Abyste věřili, tady máte fotku. A nejsou ty vločky krásně barevné? Možná víc, než byste čekali. ;o) Z dětí v kroužku mám velkou radost. Jsou skvělí a velmi nadaní.

Tento týden mě překvapilo ještě jedno nečekané setkání. Někteří jste to měli šanci číst na facebooku, potkala jsem tu štíra. ;o) Ale nebojte, nejsou moc nebezpeční. A také jsem měla program pro zdejší oratoř. Mluvila jsem o tom, jak si Samuel vybral Davida za krále, i když to byl nejmladší syn. A že nezáleží na tom, jak vypadáme, co máme a kolik nám je let, ale že jsou mnohem důležitější věci. A ty jsou v našem srdci. Dětem jsem rozdala veršík: „Člověk hledí na to, co má před očima, ale Hospodin hledí na srdce.“ (teda samozřejmě v angličtině :D) A příště je prý mám z toho vyzkoušet, tak jsem na ně zvědavá. ;o)

To by pro tento týden mohlo stačit. A těšte se na velký dopis, který (doufám) už brzo dopíšu.