43. týden - Nová dobrovolnice a M. Mazzarello

Jelikož jsem musela teď dopisovat několik týdnů a bylo to dost náročné, protože jsem si už nemohla vzpomenout, co se vlastně dělo, tak teď píšu raději už v průběhu týdne.

V pondělí byl ve škole trochu změněný program, protože se stále něco přestavuje a dodělává. Teď na řadu přišel chodníček a tak se nemohlo chodit vlastně téměř nikde. Děti se proto tísnily jen v několika málo třídách. Neučilo se téměř vůbec. Jen odpoledne byl Varnacular. Jinak po zbytek dne děti trénovali na otevření školy. Ale co, prostě některé věci v Africe člověk prostě nepochopí.

V úterý měla přijet nová dobrovolnice. Přijela až večer po večeři. Ale zatím vypadá celkem v pohodě. Je z Kanady a studuje sociální práci. Jmenuje se Kristýna. Prý už v Africe byla a chce se do Afriky nastěhovat na stálo. Asi se toho teď dost změní. Tak uvidíme, co nám to přinese nového a zajímavého.

Ve středu se nedělo nic moc extra zajímavého. Kristýna celý den prospala. Byla asi dost unavená. Ve škole se učilo přibližně normálně až na to, že byla 6 a 7 třída spojená! Takže jsem zjistila, jak to vypadá v pekle. Navíc mi sestra řekla, ať s nimi dělám přání pro maminky. A kde jsem měla vzít papíry a všechno, to netuším. Ale přežili jsme. Naštěstí jsem s Any (už jako obvykle) jela pro chleba, tak jsem si aspoň na chvíli odpočala a pak pokročila zase s inventářem. Snad to stihnu do odjezdu. ;o) A ZÍTRA PRÁZDNINY!

Prázdniny jsme strávili vším možným a přitom ničím podstatným. Den se tak roztrhal pojednotlivých akcí, že z toho všeho nakonec nebylo nic moc. Ale aspoň jsme si odpočinuli.

Pátek – Kristy je stále nemocná. Ale snad už se z toho brzy vyspí. Ve škole jsme slavili Mary Mazzarelo feast, který je sice až v pondělí, ale prý je pro děti lepší ho slavit v pátek. No nevím, jestli to je skutečně důvod. V pondělí totiž nepřijdou 4 učitelé do školy (píšou testy ve škole). Možná to je ten důvod. Ale držme se oficiální verze. ;o) Taky jsem měla hned po ránu při asembly vyhlášení mojí psací soutěže. Nakonec se mi podařilo to nějak vymyslet a vybrat nejlepší. Ale byla jsem trochu zklamaná z průběhu. Protože přestože jsem dětem vysvětlila, že to musí být jejich vlastní story, většina z nich to někde opsala. A já to u některých nepoznala, tak to pak bylo hloupé, když za mnou ostatní děti chodily a říkaly, že to znají z minulého roku, že je to v čítance, a podobně. Snad výtvarná soutěž dopadne líp. To určitě opsat nemohou. ;o)

Nejprve měl Mbongi nějaký program, zpívání a tanec. O to jsem přišla při mytí nádobí po snídani. :o( Ach jo. Pak byl program jako obvykle – nějaké tanečky, zpěv a divadlo o Mary Mazzarelo. Při programu se také četly 2 dílka z mé soutěže. Oběd byl dřív a pak už děti utíkaly domů. Načež my jsme čekaly s Any zas, až skončí sestry a ztvrdly jsme tam ještě pěknou dobu.

Ale oratoř byla zas celkem príma. A nejlepší byla zmrzlina, na kterou jsme jeli i s prenovicema. Zas po dlouhé době jen nás 5.

V sobotu jsem se sešla v parku s lídry, kteří tentokrát přišli. I když jen 2. Hráli jsme Monopoly. Byl to možná jeden z posledních dnů, kdy se dalo sedět v parku, aniž by člověk nachladl, zmrznul a umřel. Bylo krásně, i když ne zrovna horko. A bylo to fajn. Na cestě domů jsem se ještě seznámila s bandou místních holek, které slíbily, že příští sobotu přijdou také do parku.

V neděli jsme i s Kristy jeli do Lawley. Father M. kázal daleko víc anglicky. Asi když viděl náš nechápavý výraz, tak se slitoval. :oD M. je fakt príma father. Program pro děti jsem výrazně zkrouhla, abychom stihly oběd se ségrunkama. Nic extra, ale přežily jsme. Jinak se vlastně zas tak nic zvláštního nedělo.

Příští týden bude Any v Bosco, tak se toho trochu bojím. Ale v pondělí (kromě učení v 5. třídě) mě čeká večeře se salesiánama u sester. Tak na to se celkem hodně těším. Snad se to povede a bude to fajn. ;o)

Tak za příště. Už jen několikrát.

Vaše Magda