Co říct o tomto týdnu? Jediná věta, která to možná dokáže vystihnout je: „Ty Kokšo!“ Opustil nás totiž náš drahý, jedinečný a skvělý bráška. Odjel skvělý průvodce po „krásách“ Johannesburgu; ochránce, který by nasadil život (možná i svůj) pro naši bezpečnost; překladatel jazyků místních i evropských; řidič na cestách i necestách (který řídil někdy i bezpečně); kuchař, který dokázal udělat žemlovku i z papáji; neocenitelný společník pro dlouhé zimní večery; pozorný spolubydlící; muž s tak velkým srdcem, že se do něj vešla nejen celá Jihoafrická republika a Slovensko, ale snad i my dvě. ;o) Podle popisu se může zdát, že se tento týden o polovinu snížil počet obyvatel JARu. Přitom nás opustil jediný člověk. Jeho odjezd s sebou přinesl ještě jednu velkou změnu. S Anežkou se stěhujeme do domu k sestrám. Budeme mít sice vlastní domeček, který je součástí jejich domu, ale přijdeme tak o úžasně velkou zahradu. Ale má to mnoho jiných výhod. Takže měníme adresu.
Ve škole (a vlastně všude, kde jsme byli) probíhalo velké loučení s Marianem, což měnilo obvyklý průběh dne. Také u nás v domě se v posledních dnech mnohonásobně zvýšila návštěvnost. Takže, Majo, díky za všechno!
Jinak se pomalu dostávám do toho, jak učit matematiku v angličtině. Už vím, jak se řekne čitatel i jmenovatel ve zlomku a tak. :o) A začala jsem tu pracovat i s jednou dívčinou na angličtině. Od září bychom chtěli rozjet nějaké kroužky. Já už se moc těším, že bych mohla mít nějakou výtvarku a trochu si vždy odpočinout od matiky. Jinak v pondělí píšeme s mými dětmi z matiky první test, tak jen tiše doufám, že jsem je skutečně něco naučila a že se to v testu projeví.
Mějte se aspoň tak krásně jako já.
(Tady je odkaz na další fotečky: https://picasaweb.google.com/107165843019797569276/PrvniMesicVJAR)