34. týden- Nákup dek
Takže co přinesl další týden?
Nic moc zvláštního se tento týden nestalo. Chodila jsem do školy a ze školy a co nejdřív do postele. A přesto jsem chodila spát nejdřív v 10 večer. Až mi jednou sestra přímo nakázala jít spát brzo. Asi jsem ten den na děti moc křičela. :o)
V pátek jsem měla mít program na oratoři. Tak jsem si to pěkně připravila a těšila se, ale nakonec to nedopadlo, protože půl hodiny po začátku oratoře začala průtrž mračen. Ach jo. Ale co se dá dělat. Takže ho budu mít příští týden.
Ale panečku, co se mi stalo v sobotu! Any měla svátek, takže jsem jí připravila pěknou snídani a pak jsme jely nakupovat. Nejprve jsme se podívaly do Lenasie, kde byl book shop na učebnice. Ale moc tam toho skutečně nebylo. L Pak jsme se stavily s Anežkou v papírnictví. Trochu víc věcí, než v normálním papíráku, ale taky nic moc. Stále jsem nepotkala černou tuš ani očička ani průklepák. Na temperky jsem už raději úplně zapomněla. A černý barevný papír? To si asi lidi myslí, že si dělám srandu.
Líp jsme ale dopadly v Trade Root Mall (větším nákupním centru). Tam jsme se jaly shánět nějaké deky pro děti na Velikonoce, odměny a ceny na soutěže. A jak dopadl nákup dek?
Nejprve jsme šli do jednoho obchodu, kde jsme našly celkem pěkné levné deky. Ale jelikož jich neměli ani 20, tak jsme se vydaly hledat ještě jinde. Nakonec jsme našly deky za skvělou cenu. Ale nebyly nijak skvělé. Prostě nejobyčejnější deky, které si tak umíte představit asi po 50,-Kč. Tak jsme poprosily prodavače, jestli by nám jich nesehnali asi tak 200. Načež oni vykulili oči, otevřeli pusu a šli pro žebřík. Nakonec nám jich sehnali kolem 70. Ale to samozřejmě stále nebylo moc. Ale prodavači zmizeli s tím, že se nám pokusí nějaké najít ve skladu. Pak se objevil jiný prodavač, který také přislíbil pomoc. Asi po 2 hodinách čekání nám přislíbila pomoc asi polovina personálu v obchodě a konečně se něco začalo dít. Jeden přivezl košíky, jiný skutečně našel celou krabici dek ve skladu, takže nakonec jsme těchto dek sehnaly asi 120. Takové číslo ale samozřejmě vzbudilo pozornost (kdo kdy viděl někoho kupovat 120 dek? :D ). Takže přispěchala na pomoc i nějaká vedoucí čehosi a zeptala se, kolik dek ještě potřebujeme a na co že jsou. Tak jsme jí vyprávěly, co tu děláme a s jakými dětmi pracujeme. Takže se nakonec rozhodla udělat něco pro mě naprosto šokujícího. Zavolala na vedení, jestli nám může dát slevu na dražší krásnější chlupatější a vůbec skvělejší deky. A vedení to dovolilo. Takže za deku, která původně stála asi 300,- KČ, jsme zaplatily asi 120,-Kč. Dali nám skutečně slevu víc než polovinu ceny! A jelikož Anežka měla nějaké peníze z dobročinného koncertu, který pro ni doma uspořádali přátelé, mohli jsme si takové deky dovolit a měli jsme ohromnou radost. Takže po 3 hodinách čekání jsme si za pomoci už snad veškerého personálu v obchodu a půl hodiny po zavírací době vydali konečně na cestu k autu s 5 PLNÝMI nákupními vozíky. Do auta se nám to sotva vešlo. Ještě že jsme si vzali velký pick-up.
Byl to pro mě naprosto nezapomenutelný zážitek! Tolik lidí, kteří se nám snažili pomoct. A když se sečte veškerá sleva, kterou nám na ty krásné deky dali, tak jsme ušetřily asi 7500,-Kč. Měla jsem stejný pocit, jako když mi lidi z ČR posílali peníze na naše děti na Vánoce. Opět jsem se setkala s porozuměním, láskou a nezištnou pomocí tolika lidí, až mě to opět naprosto šokovalo!
Afrika dokáže být skutečně úžasná!
A abych ještě něco řekla o neděli – učila jsem dorost a měli jsme téma Podobenství o 10 drůžičkách a o čekání. Moc jsem si neděli užila. Také jsem byla chvíli na mládeži, kde jsme dělali seznamovací kolečko, a kdokoliv se nás mohl zeptat na 2 otázky. Což bylo velmi zajímavé. O některých lidech jsem se dozvěděla úplně nové věci. Prenovicové se vrátili z Bosco centra, takže se také přidali a tak jsme se mohli dozvědět, jak se dostali k tomu, že se chtějí stát salesiánama a proč se nechtějí (nebo chtějí) oženit. J
PS: Ještě jsem zapomněla jeden sobotní zážitek. Protože měla Any svátek, tak jsme:
- zašly na pizzu
- koupily si toustovač
- šli do 4D „kina“, kde vám pustí asi 3 minutový záznam, jak někam jedete a do toho hýbou sedačkami a nám dokonce pouštěli do obličeje sníh, protože jsme si vybraly projížďku zimou :oD
Tak co říkáte naší sobotě? Super, ne?
Loučím se s Vámi a mějte se fajn.
Vaše Lerato