24. týden - Dovolená v Zimbabwe

Po víc než 5 měsících, které jsme tu strávili, jsme došli až do konce školního roku a čekaly nás 3 týdny prázdnin. Jelikož v sousední zemi, Zimbabwe, máme dva přátele dobrovolníky, kteří jsou také z ČR, rozhodli jsme se Vánoce a Silvestr strávit s nimi.

V sobotu po campu jsme se rozloučili s prenovicema, kteří také odjížděli na prázdniny do Svazijska. V neděli jsme se rozloučili s lidmi z Lawley a chystali jsme se na odjezd, který jsme měli v plánu na středu. V pondělí a úterý jsme uklízely a balili se. V úterý jsme také byly pozvané do Clon Lee (Don Bosca), kde měly 3 sestry oslavu výročí vstupu do řádu (sestra Margaret měla 50 let).

Ve středu ráno jsme si se sestrami předali vánoční dárky a v 10 hodin už jsme byli na cestě do Johannesburgu, odkud nám jel autobus ve 13:00 do Bulawaya v Zimbabwe. Bohužel předvánoční a povánoční doba je vůbec ta nejhorší na cestování. Autobus měl už na odjezdu 4 hodiny zpoždění! Ale to jsem ještě netušila, jaká mě čeká cesta dál. Cestou se nám vysypala nějaká zavazadla. Pak jsme zjistili, že e autobus přetížený a že nás nepustí přes jednu váhu. Na té váze jsme strávili 2 hodiny, než jsme mohli jet dál. Jak je ale možné, že jsme mohli jet dál, to je mi záhadou, protože jsme nic z autobusu nevyndali. Následovala noc v autobusu, abychom ráno kolem 5 hodiny dojeli na hranice se Zimbabwe. Hraniční přechod byl plný k prasknutí a tak jsme v 1 frontě na jedno razítko čekali celých 5 hodin. Ale to jsme měli před sebou ještě druhou celnici. Ta byla mnohem rychlejší i s tím, že jsme si s Anežkou museli koupit vízum. To ale proběhlo naprosto bez problémů.

Nakonec jsme do Bulawaya dojeli s 13 hodinovým zpožděním. Naštěstí nás tam čekal father Chota, který je z Hwange, kam jsme měli namířeno. Jinak bychom museli přenocovat v naprosto neznámém městě uprostřed Zimbabwe. Hwange je od Bulawaya vzdálené ještě 100 km. Ale ručička na tachometru fatherova auta nikdy neklesla pod 120 km/h, takže jsme i tak velkou vzdálenost zvládli překonat v rekordním čase. Celkový čas cesty tak byl 36 hodin!

V pátek jsme si naordinovali volnější den. Dopoledne jsme se prošli po pozemku, který patří k salesiánskému projektu ve Hwange. Je to skutečně obří pozemek, který je z velké části nevyužitý. To je velká škoda. Odpoledne jsme pekli perníčky, které jsme zdobili rozinkami a byli skutečně vynikající!

V sobotu jsme vyrazili na jakousi fundraisingovou akci, kde se měli vybrat peníze na zdejší youth festival. Nevybralo se moc. Vlastně mě přišlo, že se nevybralo nic. Ale některé věci člověk v Africe prostě ani nemůže pochopit. Odpoledne jsme strávili v kuchyni, protože zdejší kuchařky měly dovolenou.

Neděle – mše, odpoledne krásné nic a večer Domino! To je panečku super hra!!! :oD