22. týden - Vánoce

Tento týden jsme zdárně přežili Vánoce, a jelikož už teď mám spoustu věcí, které bych Vám o našich Vánocích ráda sdělila, tak píšu už teď – v pátek.

Ale abych začala pěkně od začátku. Tento týden byl posledním týdnem školního roku. Děti do školy chodily skutečně jen sporadicky a pomálu. Většinou jsme měli lehce nad sto dětí, což je něco málo nad polovinu. Ostatní děti zůstávaly doma asi i proto, že ostatní školy už mají v tuto dobu prázdniny a jejich kamarádi byli doma také.

Je pravda, že ani program ve škole nebyl vždycky úplně zábavný a tak se děti chvílemi skutečně nudily a musely si hledat zábavu mimo třídy, které zůstávaly zamčené. Ale na druhou stranu děti si aspoň mohly konečně pořádně zahrát fotbal.

V pondělí jsme s Anežkou (teda především Anežka s mým malým přispěním) uspořádaly Talent show. Děti se několik týdnů předtím měly registrovat a následně nám předvést, co se chystají ukázat za talent. Většinou se objevovaly nejrůznější písničky a tance, ale přihlásila se dokonce jedna dívka s recitováním básně a jedno dramatické zpracování vtipu. (Bohužel to bylo v místním jazyce Isizulu, takže jsme z toho s Anežkou nic neměly.) Děti pak v pondělí postupně vystupovaly a porota, složená ze tří učitelů, je hodnotila. Ostatní děti seděly v hledišti jako diváci. Celá akce byla moc vydařená a užili si ji jak děti, tak učitelé.

Ve středu jsme pak slavili Vánoce díky penězům, které přišly od Vás – mých přátel – z České republiky. Pokusím se Vám aspoň ve zkratce vylíčit, co a jak vypadalo.

Díky Vám se sehnalo přes 20 000,-. Za tyto peníze se nakoupilo jídlo, dárky a nějaké další drobnosti potřebné k přípravě úžasných Vánoc. Ve středu přišlo asi 120 dětí. Rozdělili jsme je na mladší a starší ročníky. Nejprve jsme pustili starším dětem film „Příběh zrození“ (samozřejmě v angličtině), který popisuje celkem pěknou formou, jak to asi mohlo vypadat, když se narodil Ježíš. Mezitím mladší děti procházely připravenou trasu s 5 zastaveními. Následně se skupiny vyměnily – malé děti sledovaly pohádku a větší šly po trase. Na každém zastavení byla obálka se vzkazem a úkolem. Vzkaz byl vždy část Vánočního evangelia a úkol se vztahoval právě k přečtenému oddílu z Bible.

1. Anděl Gabriel zvěstuje panně Marii, že bude mít dítě (děti měly skládat rozstříhaný obrázek anděla)
2. Cesta do Betléma a narození Ježíše (Děti se měly podepsat a obtisknout svůj prst tak, jako se zapisovali Josef s Marií v Betlémě)
3. Andělé zvěstují pastýřům o narození Ježíše (děti zpívaly Vánoční píseň tak, jako zpívali andělé)
4. Mudrci z východu následovali hvězdu do Jeruzaléma (každý měl najít ve třídě hvězdu a vzít si ji)
5. Mudrci našli Ježíše a dali mu dary – bez úkolu

Poslední zastavení bylo u stromečku, pod kterým byly složeny spousty dárků. Zvlášť malé děti to prožívaly skutečně silně a někteří měli dokonce slzy na krajíčku, když viděli zářící stromeček s prskavkou a svíčkami.

Po dárečcích na děti čekalo ještě překvapení v jídelně. Každý dostal rýži a kousek kuřete a na závěr oběda ještě ovocný salát se lžičkou zmrzliny.

Jsem skutečně moc šťastná a vděčná, že jsme mohli pro naše děti uspořádat něco tak krásného a oni tak mohli prožít krásné Vánoce. Všechno dopadlo naprosto skvěle a děti byly naprosto unešené.

Jen já s Anežkou jsme byly úplně vyčerpané, protože několik dní předem jsme moc nespaly a připravovaly program, balily přes 200 dárků a zařizovaly všechno, co k tomu bylo potřeba. Takže když jsem ve středu přišla domů, prospala jsem celý den a probudila jsem se až další den ráno. :o)

Ve čtvrtek byl poslední den školy. Děti přišly do školy společně s rodiči a předvedly rodičům vánoční pásmo s koledami. Následně se rozdávaly vysvědčení a různé diplomy a poděkování. Sedmá třída, která ukončila tímto dnem školní docházku v naší škole, dokonce připravila poděkování pro každého učitele zvlášť v podobě vyrobených přání s poděkováním. I já s Anežkou jsme dostaly. :o)

A dnes – v pátek – jsme šly do školy s vidinou velkého úklidu před prázdninami. Místo toho pro nás sestra Tereza připravila překvapení a jeli jsme na výlet do Don Bosco centra, kde jsme strávili krásné odpoledne s jídlem a procházkou po kouzelném okolí.

Zítra nás čeká návštěva zábavního parku společně se sedmou třídou. Je to pro ně takové poslední rozloučení s učiteli a poslední šance s nimi strávit nějaký čas, než z nich stanou skuteční středoškoláci. A v neděli s Anežkou opět pojedu do Don Bosco centra, tentokrát proto, že mají zdejší sestry nějakou speciální oslavu a my jsme tam také zvané. :oD Tak snad mi děti v dorostu odpustí, že mě neuvidí.

Mějte se krásně a za další týden zas napočtenou. :o)

Vaše M.