16. týden - Velký poklad
Tak přátelé, už je to zas tady. Neděle večer a já nemám hotovou týdenní zprávu pro vás. Ach jo. Tak honem přemýšlím, co že se vlastně tento týden událo. Každý den je toho tolik, že by to vydalo na samostatnou zprávu. Ale zas nemám tolik času každý den psát. Takže se musíte spokojit se stručným přehledem.
Tento týden jsem zas měla změny ve výuce, protože někteří učitelé nepřišli do školy. Zase jsem učila v "Antoniho" třídě, což jsou žáci, kteří se učí mimo svoje vrstevníky, protože jsou trochu pozadu. Tam se učí naprosto skvěle, ikdyž na to člověk není připraven.
Ve čtvrtek mě zas poprosili, jestli bych mohla v pátek učit výtvarku v 2. třídě. Souhlasila jsem. Ale v pátek přišlo překvapení, protože jsem učila dohromady 1. i 2. třídu. To znamená přes 40 dětí, které sotva mluví anglicky. A učitelky šly na kafíčko. Jo, to byl pěknej mazec. Ale užila jsem si to.
Na výtvarném kroužku jsme vyráběli květiny, které už teď zdobí jídelnu a za které jsem si vysloužila pěkné uznání od sestry Margaret. Přestože to byla práce dětí a ne moje. :o)
Matiku stále neučím sama ale se setrou. Ta sice často někam odběhne a tak učím sama, ale stejně mě to nebaví tolik, jako učit svoje dětičky nezávisle na sestře. Ale aspoň nejsem zodpovědná za to, že ty děti nevědí, o co jde. ;o) Na všem je prostě něco pozitivního.
A sobota!!! Přátelé, to byl nejkrásnější den týdne. V našem starém domě (kam se možná v lednu budem stěhovat zpátky!) jsem objevila krabici s pastelkami, voskovkami, nůžkami a dalšími zajímavými věcmi pro výtvarku. Sestry mi dovolily to používat, tak jsem si připadala, jako bych měla narozeniny. Byl to naprosto úžasný objev a velký poklad pro můj Art. Taky jsem tam našla pár her pro sobotní odpoledne s lídry, takže nebudeme muset stále hrát Monopoly. A aby toho nebylo málo, našla jsem si figurku fialové dámy, se kterou teď budu hrát všechny hry! Jůj - tam se dá prostě najít úplně všechno. Stačí jen dost dlouho hledat.
Tak to by asi pro tento týden stačilo. Koukám, že i tak jsem toho sesmolila víc, než kdo bude ochoten číst. Tak se mějte krásně a zas někdy. :o) Pá M.
Tento týden jsem zas měla změny ve výuce, protože někteří učitelé nepřišli do školy. Zase jsem učila v "Antoniho" třídě, což jsou žáci, kteří se učí mimo svoje vrstevníky, protože jsou trochu pozadu. Tam se učí naprosto skvěle, ikdyž na to člověk není připraven.
Ve čtvrtek mě zas poprosili, jestli bych mohla v pátek učit výtvarku v 2. třídě. Souhlasila jsem. Ale v pátek přišlo překvapení, protože jsem učila dohromady 1. i 2. třídu. To znamená přes 40 dětí, které sotva mluví anglicky. A učitelky šly na kafíčko. Jo, to byl pěknej mazec. Ale užila jsem si to.
Na výtvarném kroužku jsme vyráběli květiny, které už teď zdobí jídelnu a za které jsem si vysloužila pěkné uznání od sestry Margaret. Přestože to byla práce dětí a ne moje. :o)
Matiku stále neučím sama ale se setrou. Ta sice často někam odběhne a tak učím sama, ale stejně mě to nebaví tolik, jako učit svoje dětičky nezávisle na sestře. Ale aspoň nejsem zodpovědná za to, že ty děti nevědí, o co jde. ;o) Na všem je prostě něco pozitivního.
A sobota!!! Přátelé, to byl nejkrásnější den týdne. V našem starém domě (kam se možná v lednu budem stěhovat zpátky!) jsem objevila krabici s pastelkami, voskovkami, nůžkami a dalšími zajímavými věcmi pro výtvarku. Sestry mi dovolily to používat, tak jsem si připadala, jako bych měla narozeniny. Byl to naprosto úžasný objev a velký poklad pro můj Art. Taky jsem tam našla pár her pro sobotní odpoledne s lídry, takže nebudeme muset stále hrát Monopoly. A aby toho nebylo málo, našla jsem si figurku fialové dámy, se kterou teď budu hrát všechny hry! Jůj - tam se dá prostě najít úplně všechno. Stačí jen dost dlouho hledat.
Tak to by asi pro tento týden stačilo. Koukám, že i tak jsem toho sesmolila víc, než kdo bude ochoten číst. Tak se mějte krásně a zas někdy. :o) Pá M.